Šel jsem jednou po ulici a proti mně šel kluk smutnící smutný oči čouhaly mu ze smutnejch očních důlků. Nevěděl jsem co se mu stalo tak hroznýho ale určitě to nebylo nic vážnýho tak jsem šel přímo k němu a přátelsky mu povídám:

nebuď smutnej drž svůj styl
tohleto by Ježíš neřešil
úlalalala tohleto by Ježíš neřešil
to teda ne

Jindy jsem šel po ulici a potkal jsem dívku plačící. Měla smutný oči jako dvě hluboký modrý studánky. A já jsem do těch očí skočil a dřív, než jsem se pod hladinu stočil, tak jsem stih tý krásný holce pošeptat:.

nebuď smutnej drž svůj styl
tohleto by Ježíš neřešil
úlalalala tohleto by Ježíš neřešil
to teda ne

Další den jsem šel zase po tý samý ulici, což je celkem logický, protože ta ulice vede od našeho baráku k tramvajový stanici. Jenže tentokrát jsem byl já ten smutnící. Tak jsem si ani nevšim postavy proti mně po chodníku kráčící. A až když přišla blíž, tak koukám: hele - on je to Ježíš!
A Ježíš, kterýho bych v naší ulici spíš nečekal, se u mě zastavil a povídá: „Nazdárek kámo, kam to uháníš? Co že seš tak smutnej, jakej je tvůj kříž?“
Jenže já v tu chvíli vůbec neměl chuť na nějaký velký rýmování tak jsem prostě jenom odsek: „Ale, stojí to všechno nějak za hovno…“
A Ježíš povídá : „Nemluv vulgárně!“
„Jéžiš, no soráč, mi to jenom tak uklouzlo, sem smutnej, počasí stojí za hovno, lidi mě serou, to by se z toho jeden prostě…“
A Ježíš říká: „V pohodě, kámo, v pohodě. Když mi teď slib dáš, že si příště jazyk lépe ohlídáš, pomohu ti dobrou radou“.
A protože vy už nejspíš tušíte jakou radu od Ježíše uslyšíte, můžete si teď zazpívat taky:

nebuď smutnej drž svůj styl
tohleto bych nikdy neřešil
úlalalala tohleto bych nikdy neřešil
to teda ne

A opravdu se všechno najednou tak nějak rozjasnilo. Šel jsem dál naší ulicí, ale tak lehko u srdce mi bylo, spíš jsem tančil, než jsem šel. A všude okolo byly Vánoce - nebo Velikonoce - ale to mi bylo celkem u prdele, protože jsem zase měl svůj styl. A tak jsem tančil dolů Zdibskou na sedmnáctku a na rohu s Pakoměřickou jsem si ještě jednou, tichounce pro sebe, ale od srdce zazpíval:

nejsem smutnej mám svůj styl
tohleto by Ježíš neřešil
úlalalala tohleto by Ježíš neřešil
to teda ne

Takže to je všechno, co jsme vám chtěli prostřednitvím této písničky sdělit. Teď už jenom zbývá, abychom si všichni společně ještě párkrát pro jistotu projeli refrén, protože si nikdy nemůžeme být úplně jisti, kolik nás poslouchá vypatlanců, kterým je potřeba i to úplně jednoduchoučké poselství opakovat dvacetkrát. Takže se pěkně pohodlně opřete, podívejte se do očí nejbližšího děvčete - nebo třeba i chlapa, to se dnes smí, když vám to bude spolu klapat. Z očí shoďte všechny klapky a připravte si svoje tlapky abyste mohli zatleskat. Zatleskat do rytmu, ale hlavně hlavně od srdce. Hlavně od srdce.

nejsme smutný máme styl
tohleto by Ježíš neřešil
úlalalala tohleto by Ježíš neřešil
to teda ne
tohleto by Ježíš neřešil
to teda ne